Autor překladu a komentářů k Bhagavad-gítě Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda se narodil roku 1896 v Kalkatě jako Abhaj Čaran. Jeho otec byl obchodník s textilem, patřil k aristokratické vrstvě obchodníků. Vyrůstal v příznivém duchovním prostředí a už od dětství prokazoval duchovní aspirace. Otec Gaur Móhan si přál, aby z jeho syna byl velký vaišnava, tedy služebník Rádhy a Kršny, a poskytl mu všechny podmínky k duchovnímu rozvoji, po kterých jeho syn přirozeně toužil.
V roce 1916 Abhaj Čaran nastoupil studium na britské univerzitě v Kalkatě. 1920 ji zdárně absolvoval, ale zaujat myšlenkami Gándhího hnutí hrdě odmítl převzít diplom i pokračovat v dalším akademickém studiu. Oženil se již během studia a po odchodu z univerzity začal pracovat jako asistent v chemické laboratoři.
V roce 1922 potkal svého budoucího duchovního učitele Bhaktisiddhántu Sarasvatí Thákura, velkého vaišnavu a význačného pokračovatele i oživovatele prastaré Brahma-Madhva-Gaudíja sampradáji, který ho odklonil od úvah nad Gándhího myšlenkami a nasměroval jeho pozornost na rozšíření kázání Bhagavad-gíty v anglicky mluvících zemích. Abhaj jím byl přímo vybídnut přinést esenci védské kultury na Západ.
V roce 1933 přijal od Bhaktisiddhánty Sarasvatí Thákura vysvěcení, oficiálně se zařadil do Brahma-Madhva-Gaudíja sampradáji a znovu získal pověření a ujištění o svém poslání rozšířit duchovní misi na Západ.
Po fyzickém odchodu Bhaktisiddhánty Sarasvatí Thákura začal vydávat na své náklady časopis Návrat k Bohu a připravovat se na splnění pokynu svého duchovního mistra. V roce 1947 přijal titul Bhaktivédánta a v roce 1956 odešel v souladu s pokyny védské kultury od rodiny a přijal útočiště v chrámu Rádhá-Dámódara ve Vrindávanu. O tři roky později přijal sannjás, tj. úplný stav odříkání, a dále se připravoval naplnit své poslání. Začal usilovně pracovat na překladu prvního zpěvu Šrímad-Bhágavatamu, který vydal v letech 1962-1965 ve třech svazcích.
Sedmdesátý rok svého života oslavil na palubě lodi Džaladúta, obchodní lodi, na níž dostal povolení zdarma vycestovat z Indie do Ameriky. To byl začátek jeho mise, jeho poslání. Na lodi utrpěl dvě srdeční příhody, ale přesto byl rozhodnut splnit přání svého mistra i za cenu svého života. Nevezl si s sebou žádný majetek, jen bednu knih a pár dolarů. V očích jeho indických přátel se jeho cesta do Ameriky rovnala sebevraždě. Přesto už 13. července 1966 Prabhupáda oficiálně založil Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON).
Tohoto počátku duchovního hnutí na Západě bylo dosaženo po obrovském odříkání a strádání, které Bhaktivédánta Svámí musel podstoupit, aby kázání mohlo začít. Svámí neúprosně trval na dodržování regulativních principů, tj. naprostý zákaz jedení masa, intoxikace omamnými látkami všeho druhu, nedovoleného sexu a hazardu, i když jeho žáky byly hlavně příslušníci tehdejšího hnutí hippies. Přesto se z původního houfu žáků stával zástup, který se postupně přelil za hranice Ameriky. Nastalo velmi plodné období stále rychleji se rozrůstajícího ISKCONu, stavění mnoha chrámů, ale hlavně psaní dalších a dalších knih, překladů a výkladů védských písem (tzv. Bhaktivédántovy výklady). Svámí, který přijal titul Prabhupáda, neúnavně cestoval po celém světě, aby upevňoval a rozšiřoval dále hnutí jak aktivním kázáním, tak i svými knihami, jejichž množství se stále rozrůstalo stejně jako samo hnutí. 14. listopadu 1977 Prabhupáda odchází z tohoto světa ve Vrindávanu v Indii a zanechává po sobě světové hnutí s více než stem chrámů a hlavně své knihy v miliónech kusů.